Zajímavé články pro zahradkáře

Aktualizované 3.Srpna.2012

Novinky

Co dělat v březnu na zahrádce

 



Co dělat v březnu na zahrádce

Březen na zahrádce

Pěstování majoránky

Je jen málo bylinek, které se pěstují jako jednoletka. Na rozdíl od jiných běžných bylinek - například šalvěje, libečku, tymiánu, dobromysli je majoránku třeba vysévat každoročně. Vyséváme ji v březnu do truhlíku, potom ji pikýrujeme. Silnější otužilé sazeničky vysazujeme až v polovině května. Podobně se pěstuje i saturejka zahradní.

Vyséváme rajčata

Ve druhé polovině měsíce začínáme vysévat rajčata a okurky pro květnovou výsadbu. Pro předpěstování sazenic v bytě není nic zmeškáno, naopak. V březnu je už mnohem více světla a rostlinky se nebudou vytahovat za světlem. Pouze papriky mají pomalejší vývoj a potřebují časnější výsev.


Je načase hnojit pokojové rostliny

Blížící se jaro probudilo i pokojovky. Nezapomínáme na ně, i když nás všechno táhne ven. Můžeme je začít postupně přesazovat do čerstvé zeminy, tvarovat i přihnojovat. Ty, které chceme přesadit, nepřihnojujeme, počkáme, až se v novém květináči „zabydlí“ a pořádně zakoření. To bývá tak tři týdny po přesazení.

Přesazujeme sadbu

Rostlinky mají za příznivých podmínek velmi rychlý vývoj. Za dva tři týdny po výsevu můžeme přesazovat. Účelem přesazení je vytvoření dostatečně silné rostliny s bohatými kořeny, které zaručí rychlé ujmutí na novém místě. Květináčky či jiné nádoby volíme přiměřeně velké, aby se v nich rostlina „neutopila“. Příliš velký objem hlíny drží dlouho vodu a jemné kořínky potom snadnou uhnijí.


Výsadba broskvoní

Většinu ovocných stromků vysazujeme na podzim, broskvoně jsou výjimka. Na podzim netvoří nové kořínky, proto velmi snadno během delší zimy uschnou. Vysazujeme je v době rašení. Také meruňky, mandloně a ořešáky je lepší vysazovat na jaře.


Dosíváme ozimnou zeleninu

Řádky špenátu a salátu, které pěstujeme jako ozimé, se už po zimě zazelenaly a my máme přehled, kolik jich přežilo. Okolí rostlinek lehce prokypříme a velké mezery můžeme opatrně dosít ředkvičkami nebo cibulí – tu budeme samozřejmě sklízet jako naťovou.


Zakládáme poloteplé pařeniště

Máme-li zdroj hnoje, nejlépe koňského, založíme si poloteplé pařeniště. Hnůj musí tvořit vrstvu alespoň 30 centimetrů vysokou, aby hřál. Ušlapeme ho a na něj nasypeme patnácticentimetrovou vrstvu zahradní zeminy. Nemáme-li hnůj, můžeme použít i listí, staré seno a jiný organický odpad, musíme do ale důkladně namočit.

Sázíme vinnou révu

Vysazujeme jedno- až dvouleté sazenice, které by měly mít alespoň čtyři dobře vyvinutá očka a vždy by měly být roubované na podnoži odolné proti révokazu. Sazenice můžeme namočit do slabého roztoku hypermanganu či Rovralu, abychom je chránili před plísněmi. Před výsadbou by měly oschnout. Kořínky zkrátíme na 10 cm a výhonek zkrátíme na dvě očka. Nad posledním očkem musí zůstat asi dva centimetry výhonku (čípek), aby očko nezaschlo.

Vysazujeme cibuli a česnek

V chladnějších oblastech, kde trvá zima příliš dlouho, je výhodnější jarní než podzimní výsadba česneku. Ve studené mokré zemi by vysazené stroužky snadno shnily. Česnek nezapomeneme namořit. Cibuli sazečku vysazujeme na vzdálenost řádků asi 20 až 25 cm vzdálených, jednotlivé cibulky jsou od sebe asi 10 až 15 cm. Při sázení sazečky se obejdeme bez kolíku – cibulky jen zatlačíme do nakypřené půdy, špička by měla být na úrovni povrchu záhonu.

 


Copyright © 2012
© Design by Pataky Jozef
 
Aktualizované 3.Srpna.2012