Zajímavé články pro zahradkáře

Aktualizované 3.Srpna.2012

Novinky

Kadeřavost broskvoní

Nejúčinnější ochranou proti ní je ošetření stromů postřikem měďnatými přípravky Champion 50 WP, Kuprikol 50, systémovým přípravkem Syllit 65 nebo přípravkem Delan 700 WDG. Aby ale ochrana byla skutečně účinná, je třeba ji provést ve správném termínu. Teoreticky je možné toto ošetření provést kdykoliv, kdy na stromě nejsou listy, tzn. již většinou od listopadu až do začátku rašení vrcholových pupenů.

Za mrazu se však ošetřovat nedá a i z hlediska biologie choroby je nejvhodnějším termínem začátek rašení nejranějších, tj. vrcholových pupenů. Termínem "začátek rašení" se míní doba, kdy se tyto pupeny začínají zvětšovat a mezi jejich obaly se objevují zelené proužky. V případě chladného a vlhkého počasí je vhodné ošetření jedenkrát až dvakrát opakovat v intervalech 10 až 14 dnů ( až do doby květu ). Mnozí pěstitelé mají dobré zkušenosti s tím, že první ošetření měďnatými přípravky provedou již na podzim po opadu listů a druhé pak v předjaří jak je uvedeno výše.

Broskvoně vyžadují teplé a slunné polohy, chráněné před větry a mrazy. Daří se jim na úrodných, lehčích, ne příliš suchých a propustných půdách s dostatkem vápna. Broskvoně potřebují za vegetace hodně vody, a proto vyžadují v sušším prostředí umělou závlahu.

Broskvoně v našich klimatických podmínkách na rozdíl od jiných ovocných stromů netvoří na podzim kořenové vlásky. Proto po podzimní výsadbě nemohou čerpat ze země potřebnou vláhu. Protože ji však celou zimu odpařují četnými průduchy na kmeni a větvích, většinou uschnou pro nedostatek vody. Podzimní výsadba bývá úspěšná zpravidla jen při mírné a krátké zimě. Nejlépe je vysazovat stromky na jaře na počátku rašení. Při koupi stromku dbáme na jeho vitalitu, tvar a zdravotní stav. Pokud jsou kořeny příliš suché, polámané a pupeny na větvích zaschlé (nebojte se nějaký pupen na špičce větve nehtem rozloupnout, jestli je uvnitř zelený; stejně by se větev zastřihovala), raději takový stromek nekupujeme. Po zakoupení se snažme stromek co nejdříve zasadit na stanoviště.

Stanoviště pro jarní výsadbu si připravíme již na podzim. Jámy kopeme 50- 60&nbspcm hluboké a 100&nbspcm široké, v málo úrodných půdách až 150&nbspcm. Dno jámy zkypříme, především v těžkých ulehlých půdách. Jámu necháme přes zimu vymrznout a provzdušnit.

Stromky před výsadbou je nutné upravit. Ostrým nožem nebo dobrými dvousečnými nůžkami odstřihneme všechny poškozené, zaschlé nebo namrzlé kořeny až do zdravého dřeva. Zdravé kořeny mají bílé dřevo, zaschlé nebo namrzlé jsou hnědé nebo černé. Úměrné zkrátíme též příliš dlouhé a slabé kořeny, aby kořenová korunka měla pokud možno pravidelný tvar. Řez musí být hladký a co nejmenší, tedy kolmo na kořen.

Broskvoně jsou náročné na světlo, a proto je pěstujeme většinou jako volné zákrsky s kotlovitými, široce rozevřenými korunami (tedy bez středního výhonu) s výškou kmene 60-80&nbspcm. Je-li na kmínku předčasný obrost, vybereme v místech, kde chceme založit korunku, 3-4 výhonky. Jsou-li silné jako tužka, zkrátíme nejhořejší na 1-2 pupeny, nejspodnější nejvýše na 4 pupeny. Řežeme na dobře vyvinutý vnější pupen. Terminál odřízneme nad nejvrchnějším postranním výhonem, ostatní obrost na větevní kroužek. Je-li postranní obrost slabší, zkrátíme ho na nejspodnější pupen těsně u kmínku. Nejsou-li na kmínku postranní výhony, vypěstujeme korunku z pupenů, které jsou v těchto místech. Poraněná místa po řezu očistíme a zamažeme štěpařským voskem nebo latexovou barvou. Tím máme stromek připravený k výsadbě.

Asi 5-10&nbspcm od středu jámy zarazíme opěrný kůl. Zpravidla se používají smrkové nebo borové, trvanlivější jsou však z akátů a dubů. Kůly mají mít oloupanou kůru, hladce seseknuté suky, zaoblený vrchní konec, o síle asi 6&nbspcm. Zaražený kůl nesmí sahat do korunky, ale nejvýše 10&nbspcm pod její spodní výhon. Proti hnití chráníme kůly do výše 1m opálením nebo máčením v 5% roztoku modré nebo zelené skalice po dobu 24 hodin.

Před výsadbou stromku je vhodné dodat do jámy zásobní průmyslová hnojiva. Nikdy nepoužíváme čerstvý chlévský hnůj. Na jednu jámu výše uvedených rozměrů použijeme tato hnojiva :
1,5-2,5 kg mletého vápence
1,5-2,5 kg mletých fosfátů nebo superfosfátů
0,2-0,3 kg síranu draselného.

Polovinu dávky hnojiv zaryjeme do dna jámy, druhou polovinu promícháme s půdou, kterou dáme do spodní poloviny jámy. Hnojiva nemají přijít ke kořenům. Zeminu sypeme do jámy tak, aby u kůlu vytvořila kopeček, na který umístíme stromek. Na správném zasazení velmi závisí pozdější vývoj i plodnost stromku. Hluboké zasazení je jednou z příčin špatné plodnosti. Proto má být stromek zasazen tak, aby svým kořenovým krčkem přesahoval asi o 5-6&nbspcm povrch okolní půdy. Po sesednutí půdy v jámě bude stromek tak hluboko, jak rostl ve školce.

Při zasypávání kořenů zeminou, stromkem jemně potřásáme, aby se zem dostala ke všem kořenům. Vzduch okolo kořenů způsobuje jejich zahnívání a odumírání. Zároveň po okraji jámy zem zlehka sešlapáváme. Potom stromek zalijeme alespoň třemi konvemi vody. zasazený stromek přivážeme ke kůlu jen volně do doby, než zem sesedne. Potom můžeme stromek přivázat pevněji.

U bujně rostoucích a nepravidelných korunek je v prvním roce důležitý letní řez. Tímto řezem usměrníme růst korunky a podpoříme vznik plodného obrostu již v jejích spodních částech. V červnu letorosty rostoucí v prodloužení ramen mírně zkrátíme na délku 20-30&nbspcm na list směřující ven z korunky. Má-li však letorost rostoucí z nižšího pupenu vhodnější polohu, použijeme raději ten pro další tvarování korunky. Ostatní letorosty zkrátíme za 5-6 listem, aby nekonkurovaly prodlužujícím letorostům. Ve druhé polovině srpna vyřežeme z koruny všechny nevhodné, zvláště vzpřímené letorosty rostoucí do koruny.

Řez korunky ve druhém roce po výsadbě. Korunky s krátkými přírůstky na jaře v době rašení hodně zkrátíme podobným způsobem jako v předchozím roce. Silný řez podpoří lepší tvorbu letorostů, z nichž letním řezem vytvoříme základ korunky. U stromků s dobře vyvinutými korunkami zkrátíme na jaře prodlužující výhony ramen na 30-40&nbspcm, mají-li bohatý a silný obrost, zkracujeme je méně, je-li obrost slabý a řídký, zkracujeme více. Postranní obrost směřující ven z korunky nejprve probereme, je-li hustý, na vzdálenost 10-15&nbspcm, a pak zkrátíme krátkým řezem na dvouočkové čípky. Počátkem června zkrátíme silnější letorosty rostoucí v prodloužení ramen na 30&nbspcm, slabší nezakracujeme. Snažíme se, aby se každá ze 3-4 hlavních větví ve vzdálenosti 50-60&nbspcm od kmene rozdvojila. Letorosty rostoucí v blízkosti prodloužení hlavních větví zkrátíme více, aby nekonkurovaly prodlužujícím výhonům. V srpnu vyřízneme letorosty rostoucí kolmo do koruny.

Řez korunky broskvoní od třetího roku. Základem korunky je 6-8 hlavních větví široce a pravidelně rozložených do stran. Na jaře ve stadiu růžového poupěte zkracujeme prodlužující výhony o 1/3-1/2 délky, a to podle vzrůstnosti odrůdy a plodného obrostu. Slabě rostoucí odrůdy zkracujeme více, bujněji rostoucí odrůdy naopak méně. Již ve 3. roce přináší broskvoň první plody na jednoletých výhoncích, jejichž řez vyžaduje zvýšenou pozornost. Postranní jednoletý obrost na ramenech probereme na vzdálenost 10-15&nbspcm, aby nebyl příliš hustý, příliš tlusté, dlouhé a rozvětvené výhony i příliš krátké a tenké výhony hluboko zkrátíme nebo odřízneme, je-li v koruně obrostu příliš mnoho. Ostatní obrost zčásti zkrátíme asi o 1/3 na delší čípky s několika květními pupeny.

Kolem 5. roku dosáhnou ramena při dobrém vzrůstu délky zpravidla 120- 150&nbspcm. Pak je již neprodlužujeme, ale všechny výhonky na koncích zakracujeme jako plodný obrost, u něhož můžeme ponechat i 4-6 květních pupenů. Odstraňujeme jen dlouhé a silné výhony. Začne-li plodný obrost ve spodní části prosýchat a slábnout, zmladíme korunu do staršího dřeva. Červnový řez od třetího roku již zpravidla neděláme. Je však účelný u zmlazených stromů, abychom jím oslabili tvorbu dlouhých výhonů a podpořili vznik plodného obrostu. V období plodnosti je důležitý řez po 20.srpnu. Zastaví se tím růst letorostů a podpoří se tvorba květních pupenů. Delší letorosty s neukončeným růstem zkrátíme na 40&nbspcm, kratší a delší letorosty s ukončeným růstem však nezkracujeme.
Posledni komentare
26.02.2009 23:01:52: smiley${1}smiley${1}smiley${1}
 
Aktualizované 3.Srpna.2012