Zajímavé články pro zahradkáře

Aktualizované 3.Srpna.2012

Novinky

Listopad na zahradě

Poslední zásahy do trvalkových záhonů.
Před prvními mrazíky odstraníme ze záhonů plevel, naváté nečistoty a odkvetlé zaschlé stonky. Na rostlinách můžeme nechat stonky s ozdobným plodenstvím, které v průběhu zimy bude zdobit odpočívající rostliny. Mimo to mohou být semena plodů vítaným zdrojem potravy pro ptactvo v dobách mrazů. Pokud zem ještě nezmrzla, můžeme ji v okolí trvalek lehce nakypřit při povrchu a přidat odpočatou zeminu z kompostu nebo směs rozleželého zkompostovaného hnoje. Rostliny milující kyselejší půdy ocení doplnění rašeliny na záhonu. Choulostivější trvalky zakryjeme chvojím nebo rákosem. Záhon nezapomeneme důkladně zalít ještě před příchodem prvních mrazíků.

Jehličnany mohou přes zimu trpět žízní.
Pokud naše jehličnany a neopadavé listnáče nepřežijí zimu, často si to vykládáme jako následek zimních mrazů. Ve většině případů je však příčinou nedostatek vláhy v průběhu zimy. Celoročně olistěné dřeviny odpařují vláhu listy také v průběhu zimy, tyto ztráty však často nemohou doplňovat. Ačkoli je po celé zahradě dostatek sněhu, zem je promrzlá a kořeny vláhu nezískají. Největší ztráty vznikají v prostorově omezených výsadbách, tedy v korytech a dalších nádobách celoročně osázených rostlinami. Předejít zbytečnému úhynu našich dřevin je přitom tak snadné. Ještě před příchodem mrazů důkladně zavlažíme jehličnany i neopadavé listnaté dřeviny. Stejně budeme pečovat o zeleň v zahradě i v době mrazů, především není-li přítomen sníh. Rozdílem bude pouze zálivka vlažnou vodou. Nemusíme se přitom obávat o poškození kořenů, voda vychladne ještě dříve, než prosákne ke kořenům, pouze tím její cestu promrzlou zemí usnadníme.

Růžím zajistíme nerušený odpočinek.
Velice důležitou součástí zazimování růží je odstranění opadaných listů, které jsou často napadeny řadou chorob a škůdců. Při následném zahrnutí keříků zeminou bychom tak poskytli všemu škodlivému dobrý úkryt před zimou. Růže proto po vypletí záhonu a odstranění spadaného listí přikopčíme zeminou, kterou lze doplnit o vyzrálý kompost nebo rozleželý hnůj. Navršení zeminy ochrání krček keříku před namrznutím, jehož následkem by bylo vymrznutí naroubované odrůdy růže. Keřík by sice na jaře obrazil, ale do podoby planého šípkového keře. Pro stromkové, roubované růže platí rovněž důkladné zazimování. Zakrýt musíme zejména kmínek pomocí slámy a jutoviny, kterou vyplníme slámou a omotáme kolem kmínku. Při troše kreativní představivosti můžeme ze zazimované růže vytvořit zahradě podobného zimního společníka (či společnici), jaký je na obrázku. Pokud máme růži na kmínku v nádobě, musíme chránit i kořeny buď zapuštěním celé nádoby do země nebo obložením polystyrenem.

Některé trvalky nesnášejí zimní vlhko.
Liliochvostec, známý také pod svým latinským názvem Eremurus, patří do skupiny hlíznatých rostlin. Jeho krásné, postupně vykvétající květenství je pro letošek v nenávratnu, dokonce i hlíza dala dávno povel listům, aby ukončily svou činnost. Na záhonu zbyly po liliochvostci už jen značky s místem jeho růstu. Abychom v příštím roce, časně zjara opět přivítali nad povrchem země střapečky zelených lístků a v červnu se těšili z překrásných, nápadných květenství, musíme na zimu zakrýt místo, kde je hlíza v půdě uložena. Nejlepším způsobem zakrytí je obrácený kbelík. A důvod? Hlíza nesnáší nadměrnou půdní vlhkost, což platí především v době vegetačního klidu. Eremurus přestáváme zalévat již začátkem září, kdy začnou zasychat listy na rostlině. Mohlo by dojít k uhnití hlízy, popřípadě k zmrznutí. Rostliny odkryjeme začátkem dubna, kdy se na povrch začnou drát první světlé lístky.Stejnou péči vyžadují i kniphofie (na snímku), které jsou rovněž velice citlivé na nadměrné vlhko.

Pampová tráva snadno vymrzne.
Výrazným tvarem a vysokými elegantními stébly s péřovitými latami zaujme "pampová tráva" (Cortaderia selloana), jedna z nejkrásnějších trav pro soliterní výsadby. V době, kdy její stébla začnou být nevzhledná a kazí estetický dojem, odstraníme celá květenství. Listy z trsu neřežeme, ponecháme je rostlině po celou zimu, protože chrání kořenový bal před námrazou. Pampová tráva je velice choulostivá na zimní mráz, v čemž ji znevýhodňují osamocená stanoviště, na kterých ji pěstujeme. Výhodou mohou být přenosné nádoby, ve kterých ji umístíme do země a na podzim přemístíme do chladného sklepa. Pokud máme pampas vysazený volně v půdě, nezbývá nám nic jiného než celý trs zazimovat. Všechny listy svážeme do pevného snopu, trs zakryjeme suchým listím, zakryjeme chvojím a tuto "hromádku" zatížíme plechovou, plastovou či podobnou stříškou.

Upravujeme živé ploty.
Zejména stálezelené živé ploty si zaslouží nový sestřih. V průběhu léta se rozbujely a často výrazně překročily námi požadované parametry. Navíc ostříhaná chvoj se nám bude hodit k zakrytí skalniček a dalších rostlin na zahradě. Větve jehličnanů můžeme použít k aranžování na adventní domovní znamení nebo pro výzdobu truhlíků za okny. Živý plot stříháme vždy více v koruně, od koruny směrem ke kořenům je sestřih pozvolnější. Koruna totiž nesmí stínit spodní části stromů, jinak by dolní část prořídla. Dostatkem světla, důkladnou podzimní závlahou a precizním sestřihem zůstanou naše živé ploty po celou zimu pěkně zelené.

Uklízíme zelený trávník.
Zatravněné plochy zahrady koncem podzimu působí spíše jako místa pro odložení všeho, co ostatní zeleň letos už potřebovat nebude. Mimo listí, spadaných, nahnilých jablek a větrem zavátých zbylých částí rostlin je trávník plný mechu, který jej dusí. Trávy koření vesměs mělce, asi 5 cm, pod povrchem. Neustálé sešlapování spolu s mechem omezují v průběhu roku přísun vzduchu ke kořenům. Po základním úklidu začátkem listopadu použijeme speciální hrábě s bodci, které důkladně provzdušní povrchovou vrstvu travního porostu. Na povrch trávníku můžeme rozhodit prosátý kompost. Vegetační doba trav pro letošní rok končí a sešlap trávy bude přes zimu minimální. Můžeme očistit a uložit veškeré sekačky a další techniku, kterou pro údržbu máme k dispozici.

Co s půdou na podzim.
Listopad je měsíc, kdy začneme s rytím letničkových a zeleninových záhonů. Těžké jílovité půdy obracíme nahrubo. Velké hroudy obnažené na povrchu při rytí roztrhá v průběhu zimy mráz. Kypré hlinité, prohnojené půdy obracíme pouze rycími vidlemi. Do lehkých půd zaryjeme zelené hnojivo nebo vyzrálou chlévskou mrvu. Je-li teplý listopad, můžeme zkusit ještě vysít "zelené hnojení" a po vyklíčeni zarýt. Ideální půda má drobtovitou strukturu s vyváženým množstvím živin.Ovocné stromy potřebují také provzdušnit kořeny, proto okolo nich udržujeme po celý rok kypré kolo zeminy, které na podzim zryjeme rýčem a doplníme kompotem nebo hnojem. Mírné provzdušnění pomocí rycích vidlí ocení i okrasné dřeviny, pozor dáváme jen na to, abychom nepoškodili kořeny těsně pod povrchem.

Krásná vřesoviště.
V přírodě nalezneme vřes na písčitých, živinami chudých stanovištích s nízkým pH půdy. Na rozdíl od přírody, kde vřesy mohou být vzrůstnější a méně kompaktní, na zahrady vysazujeme nižší a kompaktnější druhy. K tomu, aby vřesoviště prospívalo, je nutný pravidelný řez, který se hodí do období po podzimním odkvětu vřesu. Podobně jako v přírodě rostou i v zahradě vřesy na stanovištích s nižším pH, na propustných půdách. Nároky neklade vřes ani na množství živin, nemá však rád příliš mnoho vlhka ani proschnutí. O mladé, ještě nezapojené výsadby je nutno pozorně pečovat, aby nedošlo k jejich zaplevelení. Jen tak si vychutnáme podzimní krásu vřesového koberce dlouho do podzimu.

Souhrnem:
1.Zahajujeme řez ovocných stromů. Po opadu listů sesazujeme a prosvětlujeme koruny, odstraňujeme nemocné a mechanicky poškozené větve
2.Naposledy sekáme trávník a vyhrabujeme mech, odumřelé části a nečistoty
3.Ještě je čas zazimovat bazény, jezírka a rybníčky. Vodu je nutno vypustit také ze zahradních hadic, které uložíme na zimu do sklepa nebo zahradního domku
4.Pokud ještě nemáme na zahradě kompostér, pořiďme jej právě teď. Naplníme jej vyhrabanou stařinou z trávníku
5.Nezapomeňme přikrýt chvojím a listím exotické rostliny, kterým vadí holomrazy nebo zimní vlhkost
6.Do doby, než zamrzne zem, můžeme vysazovat kontejnerované sazenice stromů a keřů do našich zahrad
7.Je poslední možnost doplnit záhony s cibulovinami sazenicemi dvouletek jako jsou macešky a pomněnky
8.Je-li příznivé počasí, vysazujeme ještě některé ovocné stromy jako jsou jabloně hrušně, keře ostružiníků a maliníků
9.Skalničky zakryjte smrkovým chvojím, které ochrání rostliny před náhlým střídáním teplot a ostrým zimním sluncem
 
Aktualizované 3.Srpna.2012