Zajímavé články pro zahradkáře

Aktualizované 3.Srpna.2012

Novinky

Vysaďte si borůvky


Vysaďte si borůvky

Borůvka kanadská nebo velkoplodá je oblíbeným a chutným ovocem a její listy se při podzimním vybarvení do šarlatova stávají velmi vhodným dekorativním doplňkem zahrady. S úspěchem ji můžeme pěstovat až do nadmořské výšky 750 m, kde se však uplatní rané a středně rané kultivary. Stanoviště vyžaduje dostatečně slunné, případně pouze mírně polostinné. Není vhodné vysazovat kulturu do mrazových kotlin a do průvanu. Vyžaduje propustné, lehké až středně těžké písčité půdy s velmi kyselou půdní reakcí. Optimální pH je 3,5 až 4,5, u humózní půdy může být i o málo vyšší. Ve většině zahrádek je půda bez úpravy nevhodná a bývá příčinou neúspěchu v pěstování.
Borůvky sázíme do hlubokých rýh na podzim nebo na jaře, kontejnerované můžeme prakticky vysazovat během celého vegetačního období do sponu 0,8-1,5 m x 2-2,5 m v závislosti na vzrůstnosti odrůdy. Protože borůvka koření jen mělce pod povrchem, sázíme do hloubky takřka zároveň s povrchem půdy, ne víc než o pět centimetrů hlouběji. Před výsadbou bal rostliny dostatečně zvlhčíme a s výhodou použijeme substrát pro vřesovištní rostliny nebo dobře vyhnojenou rašelinu s přídavkem vyzrálého kompostu a s příměsí cca 15 procent písku. K rostlinám se doporučuje zapracovat perforovanou drenážní trubku umožňující rychlé a účinné zavlažování. Po výsadbě a namulčování vydatně zalijeme. Zálivka je potřebná i během vegetace, zvláště v obdobích sucha, jaká v poslední době zažíváme, ale pozor na přemokření, borůvky jsou na něj citlivé. Mulčování nám pomůže udržet příznivé mikroklima, zabraňuje klíčení a růstu plevelů, omezuje výpar vody, obohacuje půdu o organickou hmotu a v zimě částečně chrání půdu před promrzáním.
Dva roky po výsadbě ponecháme na rostlině jen vzpřímené a silné výhony, ostatní odstraníme, včetně těch s květními pupeny, aby předčasná úroda rostlinu nevysilovala. Podpoříme tak intenzivní růst a tvorbu dostatečného množství výhonů. V dalších letech upravujeme řezem poměr mezi růstem a plodností. Nejvhodnějším termínem pro řez je časné jaro. Keř prosvětlujeme a odstraňujeme nemocné a poškozené větve, slabě rostoucí kultivary vyžadují řez hlubší. Musíme však přitom myslet na skutečnost, že borůvka vytváří květy na jednoletých výhonech vyrůstajících z dvouletého dřeva, méně často i na dlouhých, jednoletých výhonech kořenového krčku. V plné plodnosti, tedy šestý až osmý rok po výsadbě, má mít dobře vedený keř 8 – 10 výhonů různého stáří, ale ne starší než čtyřleté.
Každoročním řezem i hnojením výrazně zlepšíme kondici rostlin a dosáhneme velké, vyrovnané a kvalitní úrody. Přihnojujeme hnojivy vhodnými k vřesovištním rostlinám. Můžeme použít jak organominerální, déle působící hnojiva, tak minerální hnojiva v síranových formách, které zanechávající v půdě kyselý zbytek, což napomáhá k udržení kyselé půdní reakce. K tomu rovněž přispěje občasné přidání rašeliny nebo částečná obměna tak, abychom minimálně porušili kořenový systém. Někteří pěstitelé dokonce do příliš zásadité zálivkové vody aplikují velmi malé dávky kyseliny dusičné či sírové. Tato praktika však vyžaduje určité zkušenosti a opatrnost.
Plody borůvky dozrávají postupně od června, srpna a září podle ranosti odrůdy. Některé jsou samosprašné, jiné částečně samosprašné či cizosprašné. Pro docílení lepšího opylení a dosažení bohatší úrody je proto vhodné vysadit alespoň dvě nebo více různých odrůd přibližně stejné ranosti.

Design by Jozef Pataky

 
Aktualizované 3.Srpna.2012