Zajímavé články pro zahradkáře

Aktualizované 3.Srpna.2012

Novinky

Rok zahrádkáře

Prosinec v zahradě (1)

Obnažené základní linie zahrady dokonale inspirují myšlenky týkající se změn v zahradě. I v zimě lze zasáhnout do přetváření celé zahrady, a to nejen formálně na papíře. Pokud zrovna nemrzne, tvarujeme stálezelené jehličnaté dřeviny. Při procházce zahradou oceníme zelené bambusy, zajímavá jsou ojíněná květenství travin jako je kavyl nebo vousatec. Krásné jsou ojíněné malvičky skalníku nebo červené plody cesmíny. Za pěkného počasí zachytíme zahradu hledáčkem fotoaparátu -- atmosféra zimních pohlednic je neopakovatelná.

Klíčové práce.
1.Kořeny dřevin chráníme vysokou nastýlkou listí.
2.Průběžně kontrolujeme vodní nádrže.
3.Ze stálezelených dřevin setřásáme sníh.
4.Pařeniště zateplíme a chráníme před promrznutím.
5.V zimní zahradě zaléváme pouze odraženou vodou.

Ochrana dřevin před hlodavci.
V materiálu, který používáme jako nastýlku k zimní ochraně dřevin, se často zalíbí hlodavcům - myším či hrabošům. Pod nastýlkou si v zemi budují chodbičky. Proto před zazimováním zahrady zkontrolujeme, zda se v blízkosti dřevin neusídlili hlodavci. Prevencí výskytu hlodavců je pravidelné kypření povrchu půdy okolo dřevin. V místech, kde už jsou vybudované chodbičky, nastražíme pasti. Myši často nadělají velké škody v cibulnatých rostlinách. Čerstvě vysazené cibule odvlečou do chodbiček, kde následně na jaře vyraší, aniž bychom to čekali.

Nahrneme sníh na záhony.
V oblastech s dostatečnou sněhovou nadílkou přihrnujeme sníh na záhony s jahodníkem, ke keřům bobulovin a ke stromům. Zejména broskvoním prospívá, když jim přihrnutím sněhu ke kmeni chráníme kořeny před zmrznutím. Na venkovských zahradách odhazujeme sníh od plotů, abychom neusnadnili zvěři přístup do zahrady přes umrzlé závěje. Sníh z teras a cest nekupíme na trávník. Pozvolna tající vysoká vrstva sněhu dusí traviny. Na místech dlouho ležící sněhové kupy bývá trávník značně poškozen.

Likvidujeme nemocné stromy.
Pokud počasí dovolí, likvidujeme na zahradě chorobami a škůdci napadené stromy a keře. Výhodou zimních měsíců je díky nízkým teplotám zamezený přenos chorob či škůdců na další dřeviny. V bezmrazém počasí vykopeme také pařezy s kořeny. V první řadě odstraníme dřeviny napadené virovými chorobami a celé rostliny následně spálíme. Některé virózy postihují dřeviny jen v menší míře, zde stačí odstranit napadenou část rostliny, a v následujícím roce zamezit napadení dřeviny mšicemi.

Ošetříme rány dřevin.
Zatímco jehličnany svá poranění ošetří výronem vlastní pryskyřice, listnaté dřeviny jsou proti poranění vcelku bezbranné. Aby otevřenou ránou v kůře nevstoupily do těla dřeviny škodlivé viry, bakterie či houby, je nutné ránu ošetřit. Roztřepené okraje ran hladce seřízneme ostrým nožem a celé rány i přes okraje pečlivě natřeme prostředkem, který pomůže při hojení, například štěpařský vosk, balzám na rány nebo fermežová barva, a vytvoří ochranou nepropustnou vrstvu.

Dřeviny poškozené mrazem.
Jestliže opakovaně po několik let za sebou útočí na stromy silný mráz, může dojít k poškození kmene. Vznikají mrazové trhliny a mrazové desky. V takovém případě je nutné obalit kmen před příchodem mrazů jutou. Jutový pás není třeba na jaře odstraňovat, juta zvětrá. Růstem se roztrhá, spadne a zetlí. Poškozená místa se musí v každém případě ošetřit. Mrtvou tkáň odstraníme a do hladka očištěnou ránu ošetříme stromovým balzámem či barvou. Promeškané ošetření rány a její obnažené pletivo napadají houbová onemocnění a jiné choroby, které strom oslabují.

Adventivní kořeny a pupeny.
V důsledku sucha, silných holomrazů a jiných nepříznivých podmínek v průběhu zimy a předjaří často odumírají některé části okrasných dřevin. Možností, jak přežít, jsou pro rostliny adventivní (náhradní) pupeny a kořeny. Pupeny nevznikají v úžlabí listů, ale v závalu (kalusu), který při poškození rostliny zavalí poraněné místo. Rostlina snadno obrazí nejen na stonku pod poškozením, ale i na kořenech či listech. Podobné je to i s kořeny, jejichž základy bývají i ve stoncích, proto některé rostliny snadno koření z dřevitých řízků.

Správné skladování.
Pečlivě a pravidelně kontrolujeme uskladněné ovoce a cibule a hlízy okrasných rostlin. Péči o okrasné cibuloviny a hlízy nám usnadní moření, které provádíme před uskladněním. Průběžně odstraňujeme plody napadené chorobami. Důležité je zejména pravidelné větrání ve skladu. Na podzim větráme v noci, v zimě v poledne. Na nadměrnou vlhkost při skladování upozorní narůstající strupovité skvrny na plodech, které vznikají nejen v rámci vývoje na stromě, ale také při skladování.

Výrazná barva okrasného zelí.
Okrasné zelí se začíná barvit již počátkem podzimu, nejintenzivnějšího zbarvení však dosahuje po prvních nočních mrazech. Chlad v rostlině vyvolává stres, při kterém se v pletivech odbourává zelené barvivo (chlorofyl) ve prospěch fialového barviva (antokyanu). Po této chemické proměně zelí nedělá dobře prudké slunce, ideální je stanoviště v polostínu. Po prvních mrazících okrasné zelí nepřihnojujeme, protože dusík zabraňuje výraznému vybarvení, pro nějž jsou optimální pozvolna klesající teploty.

Netradiční vánoční stromky.
Ještě před nedávnem bylo nemyslitelné ozdobit si doma za vánoční strom jinou dřevinu než jedli, smrk či borovici. V posledních letech se v nabídce objevují nejen různé kultivary těchto základních jehličnanů, ale také dřeviny v nádobách jako jsou cesmína, pajehličník či borovice kleč. Zakoupené dřeviny v nádobách nejprve přeneseme na týden do chladné místnosti, poté je teprve přemístíme do vytápěné místnosti. V teple je třeba stromek denně mlžit. Po vánocích dřevinu opět na 1 - 2 týdny přeneseme do chladu a pak ven na chráněné stanoviště.
Žádné komentáře
 
Aktualizované 3.Srpna.2012