Zajímavé články pro zahradkáře

Aktualizované 3.Srpna.2012

Novinky

Rok zahrádkáře

Únor v zahradě (1)

Klíčové práce.
1.Za příznivého počasí začínáme s řezem živých plotů.
2.Prořežeme popínavé rostliny, očistíme trvalky, zalijeme pěnišníky.
3.Vyséváme letničky, k výsadbě připravíme hlízy jiřin, mečíků a begónií.
4.Zhruba očistíme jahodník od zaschlého listí.
5.Zmlazujeme jabloně a hrušně, prořežeme angrešt a rybíz.

Zázračná zemina z krtin.
Po krtkovi na zahradě netouží snad nikdo. Ocenit jeho výtvory v podobě hromádek načechrané zeminy - krtin můžeme v předjaří. Všimněme si, že krtiny obsahují jemnou provzdušněnou zeminu, bez větších kaménků a hrubších součástí. Vytlačená zemina nepochází nikdy z hloubky větší než 50 cm, spíše naopak, pochází ze svrchních, živinami bohatých vrstev zeminy. Ideálně se tedy hodí k výsevu semen květin i zeleniny. Proč tedy utrácet za umělé substráty, krtiny přece leckde ční nad sněhovým popraškem.

Plánujeme předjarní partie.
Pro předjarní partie vysadíme rostliny kvetoucí velmi časně ze začátku roku či jinak ozdobné rostliny. Místo volíme pokud možno v mírném polostínu, což vyhovuje většině druhů kvetoucích v tomto čase. Obecně platí pravidlo méně rozsáhlého záhonu. V předjarní kompozici se neobejdeme bez cibulovin a některých hlíznatých květin, dominantu vytvoří některá z časně kvetoucích dřevin, například dřín, vilín nebo kalinu. Pokud záhon umístíme do blízkosti domu či k přístupové cestě, nezapomeneme na vonné druhy dřevin. Partii příjemně osvěží stálezelené dřeviny s barevnými listy, některé dvouletky a byliny, které si podrží ozdobný list i pod sněhem.

Jedovaté listnáče v zahradě.
Pozor na jedovaté rostliny na zahradě. Z těch stálezelených si počínáme opatrně při kontaktu s brsleny a rojovníkem, jedovatá je kůra, listy i plody - vyvolávají zvracení, mdloby a zvýšený krevní tlak. Listy mamoty zase způsobují zvracení, poruchy zraku a dýchání. Narkotizující jsou mladé výhony kyhanky, střemchy vavřínové a pierisu. Při kontaktu s břečťanem se projeví u citlivých lidí alergická reakce v podobě vyrážky. Mírně jedovaté jsou listy či plody většiny druhů mahónie (na snímku), zimostrázu, cesmíny, medvědice lékařské, hlohyně i pěnišníku amerického.

Kalendář střihu dřevin.
Pokud máme na zahradě několik druhů okrasných stromů a keřů, nějaké růže, možná živý plot a nejspíš i nějaké ovocné dřeviny, je vskutku značně náročné pamatovat si, co kdy správně prořezávat. Vypracovaný kalendář poslouží k rychlému připomenutí doby řezu dřevin v jednotlivých ročních obdobích. Zařazení dřevin do určitého období řezu berme jen orientačně. Bude se lišit podle odlišných teplot v různých územních oblastech i mezi jednotlivými roky. Tyto rozdíly mohou mít vliv na načasování toku mízy, kvetení i tvorby plodů, což ve výsledku ovlivní správné načasování doby řezu.

Postřiky a řez v užitkové zahradě.
V užitkové zahradě prořežeme ovocné stromy a provedeme zimní omytí kůry speciálním přípravkem. Broskvoně postříkáme proti kadeřavosti listů. Ovocné bobuloviny (borůvky, rybízy, angrešty) důkladně prořežeme. Na černém rybízu indikují zduřelé pupeny ve tvaru kuliček napadení roztočem, infikované výhony odřežeme a spálíme, případně vykopeme celý keř. Odplozené výhony ostružin seřízneme až u země. Po průklestu přidáme ke kořenům dřevin uzrálý kompost, aby v nové sezóně dobře rostly.

Vhodný výběr nářadí usnadní rytí.
Začněme u násady.
Základní výbavou k rytí jsou bezpochyby rýč a rycí vidle. Násada obou nástrojů musí skvěle padnout do ruky a současně délkou odpovídat konkrétní postavě. Násada má končit u prvního žebra hrudního koše, současně má být hladká a pružná, aby nehrozilo zlomení. Také uzpůsobení rukojeti hraje důležitou roli. Rukojeť ve tvaru D je nejvhodnější pro velké ruce, Y pro drobné štíhlé ruce a T patří ke starším obecně oblíbeným typům. Dnes jsou moderní násady z odlehčeného, avšak tvrzeného plastu s možnou úpravou délky násady.

Podle čeho vybrat rýč?
List rýče vybíráme z nerezavějící oceli. Podle velikosti listu dělíme rýče na záhonový s parametry 23x13 cm a velký 30x20 cm. Rýče s rovnou spodní částí listu jsou určeny k rytí záhonů, špičatý rýč se používá k vyrývání jednotlivých rostlin. Skvělou volbou je rýč se zahnutou horní částí listu usnadňující našlápnutí. Moderní variantou je automatický rýč pracující na principu pružiny a páky, zeminu odhazuje dopředu. U této varianty zcela odpadá potřeba ohýbání se. K obrývání okrajů záhonů slouží bizarně zakulacený rýč s mini listem.

Jaké rycí vidle?
Rycí vidle používáme k základní kultivaci půdy a na rozdíl od rýče slouží k bezpečnému dobývání rostlin, které by rýč snadno poškodil (kořenový bal s jemným vlášením, cibule, hlízy...) a k manipulaci s těžkým materiálem (kompost, hnůj). Většina zahradnických vidlí má čtyři kovové zuby čtvercového průřezu nebo zuby ploché, které se dobře uplatní při rytí těžké půdy. Rozměrů rycích vidlí je podobně jako u rýče několik: standardní (30x20 cm), záhonový (menší a lehčí) a střední. Krk a hlava vidlí vytvarovaná z jednoho kusu kovu zajišťuje pevnost nástroje.

Svěží výsadba v oknech.
Chladné počasí není důvodem k tomu, aby okenní truhlíky a nádoby vypadaly méně efektně než v létě. Pravidelná péče a stálá pozornost v podobě tvarování a závlahy rostlin pomůže vytvořit zajímavou a vyváženou kompozici. Kulaté keříky zimostrázu v kontrastu se splývajícím břečťanem doplní kvetoucí vřes či vřesovec. Výsadbu obohatí jarní cibuloviny. Jinou variací jsou panašované odrůdy brslenu, šarlatově zbarvené výhony pierisu japonského "Mountain Fire" s červenými peckovičkami skalníku či skimie japonské.

Chvála vřesovištím.
Jednou z mála skupin s četnými zástupci časně kvetoucích dřevin jsou rostliny vřesovištní, některé z nich jsou předjarní atrakcí svými plody či zbarvenými výhony. Vřesy kvetoucí od podzimu střídají brzy v předjaří vřesovce, na něž navazuje květy podobný nízký lýkovec. Kvetou také některé pěnišníky - ranný a sibiřský. Vše završí rašící výhony pieris japonského zbarvující se červeno-oranžově. Libavka polehlá zdobí zahradu jedlými červenými bobulemi až do nástupu jara.

Dvouletky z předchozí sezóny.
Úkolem dvouletek je zkrášlit jarní sezónu ještě před nástupem letniček. Rychlý nástup květů je možný jen výsadbou předpěstovaných sazenic ještě v předchozím roce. V létě vysazené dvouletky -- macešky, pomněnky, sedmikrásky a další -- chráníme před holomrazy a prudkým zimním sluncem chvojím či slaměnými rohožemi. Mrazem vytažené sazenice zmrznou nebo je v předjaří poškodí vlhko či naopak sluneční úpal. Proto včas zkontrolujeme výsadbu na záhonech přihrneme sazenice a opravíme přikrývku.

Probírka uskladněných hlíz.
Důkladné kontrole podrobíme uskladněné hlízy, případně cibule okrasných rostlin. Hnijící či seschlé hlízy a cibule okamžitě likvidujeme. Zdravé jedince moříme ochranným prostředkem proti některým škůdcům jako je třásněnka a fungicidy proti plísním. Mořidla částečně chrání podzemní orgány před poškozením škůdci po vysazení do půdy. Před mořením nezapomeneme odstranit povrchové odlupující se tkáně.

Čistě vymetené kouty.
Z nitra okrasných keřů vybereme při zemi nahromaděné loňské listí, které bývá častou skrýší škodlivého hmyzu. Kromě četných škůdců jako je mol šeříkový zde ovšem velmi často přezimují užitečná slunéčka, která s prvním slunce listoví opustila. Slunéčka odlétají na blízké rašící pupeny, aby nakladla vajíčka na místa, kde se líhnou larvy mšic. Vajíčka škodlivého hmyzu zničíme postřikem kmenů Nitrosanem. Likvidujeme také kořenové výmladky, které do budoucna konkurují rostlině.

Poznáváme škůdce: Cibulovka narcisová.
Nevykvetou-li na jaře cibuloviny jako jsou narcisy, hyacinty, cibulkaté kosatce či sněženky, bývá to velké zklamání. Příčinou často bývá cibulovka narcisová. Napadení cibulovkou signalizuje mimo chybějících květů také chudé olistění. Tato moucha klade vajíčka do krčku cibulí, kde se vylíhnou larvy, které se následně prožírají cibulí a vytvářejí v ní dutiny. Takové cibule jsou měkké a je nutné je z výsadby vyřadit. Preventivně je dobré v období žloutnutí listů přihrnout půdu kolem krčků cibulí a omezit tak možnost nakladení vajíček.
Žádné komentáře
 
Aktualizované 3.Srpna.2012