Zajímavé články pro zahradkáře

Aktualizované 3.Srpna.2012

Novinky

Kompostování-NOVÉ!!!

Rady při kompostování

 

 




Rada při kompostování

Kompostování

Kompostéry a kompostovací sila jsou ideálními pomocníky při kompostování. Jsou vyrobeny z recyklovaného plastu, nádoba kompostéru nemá dno (z důvodu volného styku s půdou a přístupu mikroorganismům, červů a žížal). Kompostéry jsou opatřeny víkem s otočným ventilem pro regulaci prostupu vzduchu, bočními dvířky pro vyjímání kompostu a otvory sloužícími k provzdušňování.

Naučte se správně kompostovat. Je to užitečné pro vači zahrádku.

 

Co je vhodné ke kompostování

Co není vhodné ke kompostování

 

Základní podmínky pro kompostování

  • vstupní materiál pro kompostování musí obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů (půdních bakterií, hub, červů, žížal atd.) a to v poměru C:N (uhlíku a dusíku) = 30:1
  • vlhkost materiálu udržovat 50 – 60 %
  • materiál je nutno míchat a tím umožnit dostatečný přístup kyslíku.
  • hrubší suroviny je před kompostováním vhodné podrtit na malé části
  • pro urychlení procesu kompostování přidat v malém množství půdy či hotového kompostu

Kompostování

1. Doporučený poměr C:N (uhlíku a dusíku) můžeme regulovat vhodným poměrem organických látek uvedených v tabulce. Materiál čerstvý, šťavnatý, zelený obsahuje hodně dusíku, materiál starší, dřevnatý a hnědý je bohatý na uhlík. Obecným pravidlem kompostování je přidávat 2-3 díly hnědého materiálu na 1 díl zeleného materiálu.

Surovina C:N (uhlík:dusík)
Posekaná tráva 20:1
Odpad z kuchyně 20:1
Hnůj skotu 20:1
Koňský hnůj 25:1
Listí 50:1
Jehličí 70:1
Sláma 100:1
Kůra 120:1
Dřevo 200:1
Piliny 500:1

Pokud kompost zapáchá jako „zkažené vejce“, znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku. V tomto případě přidáme posekanou trávu nebo listí. Vysoký obsah dusíku zase signalizuje zápach po amoniaku, do kompostu tedy přimícháme dřevěné třísky, kůru nebo piliny.

2. Velmi důležité při kompostování je pravidelné míchání kompostu z důvodu rovnoměrného přístupu kyslíku, přibližně jednou až čtyřikrát do měsíce.

3. V průběhu kompostování je třeba kontrolovat vlhkost kompostu (kompostovaný materiál by měl být na dotek vlhký jako „dobře vyždímaný ručník“).

V první fázi kompostovacího procesu dochází k samoohřevu v důsledku probíhajících rozkladných chemických reakcí za intenzivního rozvoje bakterií a plísní. Dochází k rozkladu lehce rozložitelných látek. Hromada kompostu se může zahřát až na teplotu 65°C. V druhé fázi kompostování dochází k odbourávání obtížněji rozložitelných látek na stabilní látky obsahující humus. Teplota začíná klesat a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu. Ve třetí fázi kompostování, obecně je to 6 – 12 měsíců od založení kompostu, má zralý kompost homogenní strukturu a voní po lesní půdě.

Doba potřebná k přeměně odpadu v plnohodnotný kompost záleží na mnoha faktorech, jako je teplota, složení kompostu, postup při kompostování atd. Proces kompostování lze urychlit použitím kompostérů (zkrácení doby kompostování až o polovinu).








Copyright © 2012 http://jozefovi-stranky.dobrodruh.net/ | Publikování nebo šíření obsahu je výslovně zakázáno !


© Design by Pataky Jozef

 

 
Aktualizované 3.Srpna.2012